Vinotéky Cellarius představují
Vinohradnická trať ŠOBES
ŠOBES je zajímavou vinohradnickou tratí Znojemska. Nachází se 12 km západně od Znojma na jižním cípu Českomoravké vysočiny a navazující Vranovské pahorkatiny v katastrálním území Podmolí. Trať tvoří výběžek se svahem do malebného území řeky Dyje, která jej obtéká ze tří stran. Jižní expozice tratě, vystavené zejména v době vegetace od rána do večera výhni slunečních paprsků a chráněné ze severu lesním porostem, vytváří révě příznivé mikroklima a dá se přirovnat k vinohradnickým tratím na Rýně. Svah má značné geodetické převýšení, od 240 do 320 m n.m., to jest rozdíl 80 m. Svažitost pozemku je 5 - 15%, místy dosahuje až 20%. Trať je vlastně na samém západním okraji znojemské vinohradnické oblasti a jen vzhledem k mimořádně příznivé poloze se na ní pěstuje vinná réva po celá staletí. Hrozny z této tratě byly v minulosti výtečnou surovinou pro proslulé a žádané šobeské víno, které zejména delším ležením v láhvi nabývalo mimořádné kvality.
Svahové hlíny tratě tvoří hnědozem s kamenitou a štěrkovitou spodinou. Zrnitostně náleží mezi hrubě písčité, štěrkovité až kamenité hlíny. Po stránce klimatických podmínek navazuje trať na Šatovskou oblast s teplou, suchou a mírnou zimou.
O Podmolí, k němuž ŠOBES vždy patřil, je první zmínka z roku 1252. Ves náležela louckému klášteru patrně již ve 13. století, avšak toto tvrzení není písemně doloženo. V zakládající listině louckého kláštera z roku 1190 je uvedena ves Hiski, která byla pravděpodobně mezi Podmolím, Lukovem a Mašovicemi. V roce 1358 vyměnil loucký opat vesnice Podmolí, Lukov a zaniklé Stazměřice s markrabím Janem z Bantice. Podmolí bylo vráceno do majetku louckého kláštera roku 1433 a zůstalo u něho až do jeho zrušení v roce 1784.
Od které doby byla na trati ŠOBES vinná réva, se písemné zprávy nezachovaly. Již v dávné minulosti byly na svahu ŠOBESu vybudovány terasy ze žulových kamenů jako protierozní opatření. Podle výsledků lánové vizitace, provedené po kruté třicetileté válce na panství louckého kláštera, bylo na lánových rejstřících z 29.7.1672 vakázáno v katastru Podmolí v horní části vinohradnické trati zvané Oberried jen 2 měřice a 4 osminy vinic obdělaných a 12 měřic pustých, v dolní části zvané Unterried 18 měřic a 4 osminy obdělaných a 1 měřice pustých vinic, celkem tedy 34 měřic, tj. po přepočtu 7,34 ha. Z toho se dá usuzovat, že stejná výměra vinohradů zde bylůa i napočátka 17. století. V roce 1900 byla plocha vinic na ŠOBESu uváděna výměrou 11 ha. Pohromou pro vinohrady na ŠOBESu a začátkem jejich konce bylo napadení révových keřů révokazem v roce 1905. Napadená pravokořenná réva byla zlikvidována a jen pomalu byla nahrazována odolnou révou štěpovanou na americké podnoži.Podle výkazu ploch bylo na ŠOBESu v roce 1925 5 ha vinic a k jejich úbytku přispěla druhá světová válka. Po odsunu obyvatel německé národnosti v roce 1946 bylo v této trati zjištěno už jen 2,87 ha. V roce 1951 byla vinohradnická trať ŠOBES začleněna do zakázaného pásma při hranicích s Rakouskem. Tím bylo drobným držitelům vinic zamezeno jejich obdělávání a znemožněna nová výsadba. Na ŠOBESu pak docházelo k postupné devastaci této tratě. Kamenné terasy byly časem narušeny a pobourány, plochy bývalých vinic zarůstaly křovím.
V šedesátých letech se rozhodlo sloučené JZD Podmolí a JZD Bezkov obnovit vinohrady v této historické trati. Za podpory státu byla provedena značným nákladem rekultivace pozemku a jeho nové zterasování v horní části. Výsadba byla prováděna postupně od roku 1969, kdy byly vysázeny 3 ha a k ukončení výsadby došlo v roce 1976.
Odrůdové zastoupení ve výsadbě:Svahové hlíny tratě tvoří hnědozem s kamenitou a štěrkovitou spodinou. Zrnitostně náleží mezi hrubě písčité, štěrkovité až kamenité hlíny. Po stránce klimatických podmínek navazuje trať na Šatovskou oblast s teplou, suchou a mírnou zimou.
O Podmolí, k němuž ŠOBES vždy patřil, je první zmínka z roku 1252. Ves náležela louckému klášteru patrně již ve 13. století, avšak toto tvrzení není písemně doloženo. V zakládající listině louckého kláštera z roku 1190 je uvedena ves Hiski, která byla pravděpodobně mezi Podmolím, Lukovem a Mašovicemi. V roce 1358 vyměnil loucký opat vesnice Podmolí, Lukov a zaniklé Stazměřice s markrabím Janem z Bantice. Podmolí bylo vráceno do majetku louckého kláštera roku 1433 a zůstalo u něho až do jeho zrušení v roce 1784.
Od které doby byla na trati ŠOBES vinná réva, se písemné zprávy nezachovaly. Již v dávné minulosti byly na svahu ŠOBESu vybudovány terasy ze žulových kamenů jako protierozní opatření. Podle výsledků lánové vizitace, provedené po kruté třicetileté válce na panství louckého kláštera, bylo na lánových rejstřících z 29.7.1672 vakázáno v katastru Podmolí v horní části vinohradnické trati zvané Oberried jen 2 měřice a 4 osminy vinic obdělaných a 12 měřic pustých, v dolní části zvané Unterried 18 měřic a 4 osminy obdělaných a 1 měřice pustých vinic, celkem tedy 34 měřic, tj. po přepočtu 7,34 ha. Z toho se dá usuzovat, že stejná výměra vinohradů zde bylůa i napočátka 17. století. V roce 1900 byla plocha vinic na ŠOBESu uváděna výměrou 11 ha. Pohromou pro vinohrady na ŠOBESu a začátkem jejich konce bylo napadení révových keřů révokazem v roce 1905. Napadená pravokořenná réva byla zlikvidována a jen pomalu byla nahrazována odolnou révou štěpovanou na americké podnoži.Podle výkazu ploch bylo na ŠOBESu v roce 1925 5 ha vinic a k jejich úbytku přispěla druhá světová válka. Po odsunu obyvatel německé národnosti v roce 1946 bylo v této trati zjištěno už jen 2,87 ha. V roce 1951 byla vinohradnická trať ŠOBES začleněna do zakázaného pásma při hranicích s Rakouskem. Tím bylo drobným držitelům vinic zamezeno jejich obdělávání a znemožněna nová výsadba. Na ŠOBESu pak docházelo k postupné devastaci této tratě. Kamenné terasy byly časem narušeny a pobourány, plochy bývalých vinic zarůstaly křovím.
V šedesátých letech se rozhodlo sloučené JZD Podmolí a JZD Bezkov obnovit vinohrady v této historické trati. Za podpory státu byla provedena značným nákladem rekultivace pozemku a jeho nové zterasování v horní části. Výsadba byla prováděna postupně od roku 1969, kdy byly vysázeny 3 ha a k ukončení výsadby došlo v roce 1976.
| Ryzlink rýnský | 41,4 % |
| Ryzlink vlašský | 25,7 % |
| Rulandské bílé | 10,1 % |
| Rulandské šedé | 14,4 % |
| Ostatní (Palava, Sauvignon, Rulandské modré) | 8,4 % |
Úspěšné pěstování révy vinné na lokalitě s písčitou, štěrkovitou až kamenitou půdou si nelze představit bez dostatku vláhy, zejména v rozhodujících fázích vývoje révy v době vegetace. Z tohoto důvodu bylo v letech 1978 - 1979 vybudováno na celé ploše vinice závlahové zařízení.
Vinohradnická trať ŠOBES je dnes součástí území Národního parku Podyjí a spadá do první zóny ochrany přírody. Podmínkou pro další pěstování révy na této trati ja zavedení ekologického vinohradnictví.
Vinici ŠOBES získal v roce 1994 do svého majetku ZNOVĺN ZNOJMO, a.s. se sídlem v Šatově. Vysoká odbornost jeho pracovníků je zárukou, že víno ze ŠOBESu, jako rarita, získá opět věhlas, kterému se těšilo v uplynulých staletích.
Vinohradnická trať ŠOBES je dnes součástí území Národního parku Podyjí a spadá do první zóny ochrany přírody. Podmínkou pro další pěstování révy na této trati ja zavedení ekologického vinohradnictví.
Vinici ŠOBES získal v roce 1994 do svého majetku ZNOVĺN ZNOJMO, a.s. se sídlem v Šatově. Vysoká odbornost jeho pracovníků je zárukou, že víno ze ŠOBESu, jako rarita, získá opět věhlas, kterému se těšilo v uplynulých staletích.
Hlavní stránka  |
Pro kontaktní informace klikněte zde. |